Valtice 2019 - full rehearsal

The full rehearsal of ProART Festival student's gala was held in the baroque theatre in Valtice palace. It was relaxed, full of dance, pleasant emotions, beautiful vocal colours and some interesting dynamic changes and contrasts.

During my dance-photo workshop I guided the participants to try some new approaches and to enter the realm beyond their comfort zone. And I did the same. In my case it wasn’t about using a different lens or a different viewpoint. It was something else. It was about colour.

You may know that I think colour very important. A black and white photograph is like a pantomime, a wordless acting to me. Interesting but stripped of a freedom, constrained. That is why I haven’t produced many black and white photos over the years. There are some but not many, a tiny fraction.

So I went for B&W photos head on. And if you - by chance -  find a colour photo in the set below - it may be the colour that leaked from the performance into the photos. Or perhaps it may be my way of reproducing the range and variety of the show.

Many thanks to all the participants and organizers, namely to Mr. Martin Dvorak – director of the festival.

 

Zkouška studentského gala ProART festivalu v barokním divadle ve Valticích byla uvolněná, plná tance, příjemných emocí, krásných barev hlasů zpěvaček a také plná dynamiky a kontrastů.

Účastnice foto-kurzu jsem mimo jiné vedl k tomu, aby zkusily něco jiného, než jak fotí obvykle, aby vkročily i do říše za jejich komfortní zónou. A sám jsem se tím řídil. V mém případě to nebylo o použití jiného objektivu nebo jiného úhlu pohledu. Bylo to o něčem jiném. Bylo to o barvě.

Možná víte, jak jsou pro mě ve fotkách důležité barvy. Černobílá fotka je pro mě jako pantomima, hraní beze slov. Zajímavé, ale zbavené svobody, omezené, spoutané. Zejména proto jsem za ty roky nevyprodukoval mnoho černobílých fotek. Nějaké ano, ale ne mnoho, jen nepatrný zlomek.

Do černobílých fotek jsem se tedy vrhnul po hlavě. A pokud přeci v souboru fotek níže narazíte náhodou na barvu, možná tam prosákla z hlasů zpěvaček, možná je tam jako můj způsob vyjádření té dynamiky a kontrastu.

Děkuji všem účastníkům i pořadatelům, jmenovitě Martinu Dvořákovi, řediteli festivalu.

A níže se můžete podívat na neveřejnou zkoušku na mých fotkách.

 

Related posts:

In the smallest of the details
Veronika K.
The Maple Country - I
Stereo photography
Building the new web
Water on Fire